Jdi na obsah Jdi na menu
 


Štístko I. Veliký a celá jeho smečka a jejich adventní přání

4. 12. 2017

Přišel advent, řekla mi máma. Můj zrak se tedy obrátil ke dveřím s očekáváním další návštěvy a dárků v podobě chutných dobrůtek. Nikdo se neobjevil. Vyběhl jsem tedy do venkovního výběhu, protože advent teda asi teprve vystupuje před domem z auta. Zaparkovat musel sakra tiše, jelikož neslyším vůbec nic. Psi neštěkají, kozy nemečí, liška leží úplně v klidu v kotci. Copak jsou padlí na hlavu? Mňoukám ze všech sil, že advent je tady, ale nic. Vůbec nic. Nevím, co v tom autě dělá..., protože nejde a nejde. Asi vykládá všechny ty dobroty a to holt trvá. Nevadí. Já počkám.
Obešel jsem mezitím všechny kočičí chlupáče, abych jim tu skvělou novinu sdělil a adventu dal čas to tam všechno v klidu pobalit.
Eliho s Kotěfínou jsem s tou zprávou přepadl zrovna ve chvíli, kdy spokojeně odpočívali. Odbyli mě s tím, ať je vzbudím, až bude advent v domě. Hm. Šel jsem teda upozornit Vincentku a Vlastu, že advent už je v autě před domem. Protáhly se, rozvalily se na naši novou dečku a čekaly (jako obvykle), až se s nimi advent přijde pomazlit. Deninka se po mém upozornění posadila před dveře a zběsile mňoukala. Tracy přišla za ni a spustily duo, na které jsou i Eva s Vaškem krátcí. Ostatní kočky se hned chopily svých nástrojů a začal velkolepý koncert, jakási Óda na advent. Vyběhl jsem se rychle podívat, jestli už to v tom autě vyřešil, a když nešel, přidal jsem se k orchestru. To bude advent překvapený, až vejde na zahradu - takové uvítání...
Teď už mečely i kozy, liška nervózně pobíhala sem tam, psi štěkali jak o život, Pepina chrochtala jak prasátko a v tu chvíli se dveře otevřely. A v nich stála máma. Koukám zprava, zleva, advent nikde. Napadlo mě teda, že stojí za ní a díky její prostorové výraznosti, jak máma slušně nazývá svoji “maličkost”, není vidět. Asi to bude nějaká sušinka, ten advent. Možná se i stydí nebo pláče dojetím nad naším velkolepým uvítacím gestem.
Za mámou se objevuje člověčí ségra a sedají si mezi nás. Nevím, ale přišlo mi to dost neslušný nechávat advent za dveřmi.
Nastala chvíle společného mazlení, které máme všichni nejraději. To se každý uvelebíme někde na ségře nebo mámě, necháme se hladit a pusinkovat a vrníme u toho o sto sedm. Dneska nám holky dokonce k mazlení přinesly spoustu dobrůtek, takže naše radost neznala mezí. A jak jsme si tak navzájem užívali, že se máme, bylo nám docela jedno, že advent zůstal někde venku...
Přejeme vám všem - dvounohým i čtyřnohým - tímto krásný předvánoční čas plný pohody a radosti ze vzájemné blízkosti.
Štístko I. Veliký a celá jeho smečka.

Fotka uživatele Šance pro kočku  z. s.

Fotka uživatele Šance pro kočku  z. s.

Fotka uživatele Šance pro kočku  z. s.