Jdi na obsah Jdi na menu
 


Štístkův zpravodaj z domova

7. 6. 2017

Máma konečně pověsila obrázky koček, které nasyslila na žikováckých aukcích a umisťovačkách. Vůbec jsme netušili, že jich má tolik. I ona sama vypadala překvapeně.
U nás na vsi je klid, máme se tady dobře. Máma změnila plány - jak je jejím dobrým zvykem - a místo sítě na okna pro nás plánuje voliéru. Doufám teda, že bude dřív, než zase přijde zima.
Jinak jsme teď všichni kupodivu (říká máti) moc hodní, prý asi proto, že jsme vypadli z Prahy. Kromě mistrných útěků ze dveří a ...občasných naschválů lehčího kalibru se chováme vzorně. Možná je to taky tím, že si máma a ségra na naše "způsoby" už tak zvykly, že jim na nich nepřipadá nic do nebe volajícího. Všichni členové smečky jsou umazlení až hrůza. Nejhorší je Anděla. Ta by s mámou a ségrou nejraději srostla v jedno tělo, jednu duši. Ostatní pak zodpovědně plní funkci šál, ohřívacích deček, ponožek, polštářků, čepic a jiných blbinek. Já se snažím být toho všeho prost a držím se stranou. Hladit se nechám, když mám já náladu, ne, když se chce někomu jinému. Musím si přeci udržet jakousi důstojnost. Ale stejně mám pocit, že si toho nechám líbit až dost...hlavně od své člověčí ségry... :0)
No, bude to asi všechno, co jsem teď chtěl říct. Máma prosí, abych poslal pohlazení všem čumáčkům a moc pozdravů všem dvounožcům, tak tak činím.
Celá naše smečka vás moc zdraví a já v jejím čele, samozřejmě.
Štístko I.

  

Fotka uživatele Šance pro kočku  z. s.
 
Fotka uživatele Šance pro kočku  z. s.

 

Fotka uživatele Šance pro kočku  z. s.