Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zpráva od divokých Vimperátek

1. 3. 2016

Zdravíme do Žíkova.
Po delší době informujeme o kočičkách Vimperských - Borských.
Ráda bych poslala fotky všech s tím, že se mají skvěle. Ovšem vyfotit je není jednoduché, jsou příliš rychlé při své hře na schovávanou.
Krmíme obden, když je mráz každý den, hlavně kvůli vodě aby neměli zamrznutou. V nejhorším případě, když to opravdu nejde, tak třetí den ráno. Granule nejsou nikdy snězené, jen ujezené, čekají na lepší. Krmíme už ...na třech místech, neboť kočičky již chodí ven a např. Kristýnka se stěhuje sem tam, někdy bydlí úplně jinde než ve stodole, v další budově na dvoře, pak zase vyletí z nůše ve stodole. Tak i přidáváme nůše se senem podle přesunu kočiček. V boudičkách se asi nezabydleli, v nůších dolíčky jsou. Vozíme horký masový vývar do kterého mícháme konzervy. Přilepšujeme olejovými rybičkami, do konzerv, občas vařené kuře, dnes jsme vařili 1 1/2 a úplně jsem cítila za zády ta očka jak čekají až zavřeme vrata, aby se do toho pustili.
Takže zmapované mám najisto čtyři kočičky. Andílek se podle mého názoru ještě nevzdálil ze stodoly, je stále nahoře a je to můj věrný vítací kocourek, vždy na mě shora kouká a běhá sem tam, čeká co jsem donesla. Kristýnku jsem viděla párkrát, je to poděs, jak slyší hluk proletí kolem člověka a je pryč. Hanička mě nedávno vítala s Andílkem, moc často ji ale nevidím. Aničku vídám častěji, nechá mě přijít nejblíž ze všech. Bohužel postrádám Šimonka, toho jediného jsme nezahlédli ani jednou. Doufám že se jen schovává, těžko říct, nejvíc na něj myslím s přáním ho aspoň zahlédnout a vědět že je v pořádku.
Přikládám pár fotek, ty baterky nahoře, to jsou Andílkovo očka a na jedné fotce je Anička trochu vidět , je moc pěkná. Kristýnku nevyfotím, ale ta je nádherná. Všichni vypadají dobře. Krmicí místa, vařené kuřátko sbalené a jedeme aby nevystydlo. A navíc tam máme černého příživníka, nevypadá jako bezdomovec, moc pěkný kocourek, asi máme lepší papání.
S pozdravem V. Rašková