Bělásek 9. 3. 2016
Dnes máme na Žikově jeden z těch nejčernějších dnů. Den, kterému se nelze vyhnout, den kdy už nejde nic dělat, kdy je všude strašné ticho, prázdno a chladno. Všechno je jinak než ostatní dny, kočičky jsou hodné, nezlobí jen nás tiše pozorují ze svých pelíšků. Oni už to vědí, my ještě ne, je ráno, část dne, kterou mají nejraději, vítají nás a čekají maso, o které mezi sebou soupeří. Dneska je něco jinak…. V pelíšku leží bez pohnutí náš největší plašánek kocourek Bělásek. Ješ...tě večer doprovázel Ramirka u jídla a teď tu je, ale vlastně už není.
Devět let života je pryč. Odešel kamarád, plašánek který se děsí cizích lidí, pro někoho boule pod dekou, ale hlavně moc hodný kocourek. Ničím se netrápil, s ničím se neléčil, vlastně nikdy za těch devět let nebyl nemocný. Večer šel spát a už se neprobudil. Srdíčko prostě dotlouklo a Bělásek odešel. Mělo by to mírnit bolest nad tím, že tu není, ale není to tak. Moc to bolí Bělásku a budeš tady moc chybět. Nám, kočičkám, kamarádovi Ramirkovi , prostě všem. Prošli jsme s tebou kus cesty a spoustu let. Patříš sem, patříš k nám a vždycky budeš.
Ode dneška jsi volný, za duhovým mostem tě už čeká Mouráček a spousta skopičin které spolu podniknete. Bude ti tam už pořád svítit sluníčko, budeš svými tlapičkami chodit po té nejměkčí travičce a už nikdy nic tě nebude děsit.
R. I. P . Bělásku
Děkujeme Radce Míškové za virtuální adopci Běláska, který tak měl na světě svého vlastního človíčka a my jsme si jistí že to věděl.
Náhledy fotografií ze složky Bělásek
