Motůrek, kotátko z Vimperka se u náhradní kočičí rodiny kterou jsme mu přidělily, aby tak strašně nenaříkalo, okamžitě adaptovalo.
Mamina Adinka ho bez protestů přijala, Motu si okamžitě našel kamarády, jak jinak ty největší lumpy Vašíka a Kuliočka. Oba hned naučil syčet, ale už jsme kmarádi a syčení už slyšet není, už je to mazel a rád se hladí, tak jen tak dál.