Jak se nám dařilo na umisťovací výstavě v Praze :)
10. 02. 2018 by mohl být dnem, jako každý jiný… Nebyl. 15 organizacím, pečujícím o opuštěné kočky, přinesl spoustu radosti, protože 69 jejich zlatíčkům, změnil život.
Předcházelo mu, alespoň na Šumavě, mnoho otazníků, zda vůbec kočičky pojedou, a když, bude li s kým.
Otázka zda, byla vyřešena počátkem týdne, i když stále nebylo jasné, kdo pojede, spousta kočiček byla na ATB, ty samozřejmě nepřipadaly v úvahu, ale v množství kočiček přítomných u nás, nikdy nevíte, co se kdy přihodí.
Počasí a chřipková epidemie také zrovna nevypadaly příznivě. Do středy nebyl bohužel ani druhý řidič s autem, ale v sobotu 10. 2. 2018 v 6.00 bylo jasno, dvě auta, šest kočiček, šest dvounožců, odjíždí směr Praha – Černý Most. Dva mladí muži ochotni z Klatov přijet aby mohly kočičky na výstavu, Miluška Sedláčková - jako vždy doprava a asistence u kočiček, Táňa Vlčková a Jana Slivoňová - charitativní krámek, moje maminka a brácha pečující o kočičky které zůstaly v útulku.Všem velké poděkování, bez Vás by to tedy vážně nešlo.Poděkování zaslouží i podnájemnice naší Nikolky Lenka, která nás přišla podpořit.
Naprosto vzorní Jasněnka, Lentilka, Jennifer a Pavlínka bez jediného mňouknutí, vzorně prospali celou cestu.Ondrášek a Sonička velmi špatně snášející cestování, oba cestující již po druhé, protože moc a moc chtějí domov. Ondrášek, který se vrhá na každou návštěvu s nadějí, že už jdou pro něj, a stejný Ondrášek, odcházející od ní, když pochopí, že ne. Ondrášek čekající každý den u dveří, protože jednou, přece musí někdo přijít a chtít právě jeho.
Sonička poslední ze sokolíků vyhozených u sokolovny v Klatovech, čekající na domov, Sonička, která už vše vzdala a stáhla se, protože lidé chodí a odchází, ale nikdy s ní…
Protože víme, jak moc je to oba trápí, jedou, protože je to šance, šance, kterou jim moc přejeme.
Cesta až na drobné potíže je za námi, honem dochystat klece, ubytovat kočičky, nachystat charitativní krámek a v 11. s napětím čekat na první návštěvníky.
Pět z nich netuší, že dnešek vše mění, že to, co si tak moc přáli, je tady a přestanou být jednou z desítek a budou spát doma, u svého člověka.
Pro útulkovou kočku, nemůžete udělat víc, takže všem moc a moc děkujeme.
Všechny přítomné kočičky Šance pro kočku z.s. se opravdu moc snaží, upoutat pozornost, a zaujmou hodně lidí. Jen některé natolik, že se vrací, a řeknou tu vysněnou větu…. Chtěl bych ji, jeho domů….
Včerejšek byl dnem plným emocí a příjemné atmosféry, které bohatě vynahradí najeté kilometry a únavu.
Děkujeme organizátorům výstavy Kočičímu domovu Sluníčko, za vzornou organizaci propagaci a možnost zúčastnit se.
Poděkování největší těm, kteří odcházeli s plnou přepravkou a darovali některé z kočiček DOMOV.
Dnes v neděli je v útulku zvláštně, Ondrášek nesedí na svém oblíbeném místě, Sonička neutíká do přípravny jídla, Jennifer neutíká do předsíně, Lentilka a Jasněnka nečekají u dveří, bolí a těší to současně, ale proto to všichni děláme. Děkujeme všem, díky kterým to tak je.
