Nenechte útulky samotné se v tom topit.
15.11.2019
Včera facebookem proletěla zpráva o smrti tří žen, které naplno a obětavě dělaly práci, která by měla být na zodpovědnosti oficiálních úřadů, a které by tu možná ještě byly, kdyby se jim hned na začátku, když útulku začala hrozit povodeň, dostalo oficiální pomoci. Soudit to nemůžeme, detaily ověřené nemáme, nicméně tahle tragédie vzbuzuje další emoce. Lidem z útulků připomíná, že až půjde do tuhého, nejspíš jim nikdo moc nepomůže a nechá je se v tom topit. A do tuhého vlastně už leckde jde, jen to tak není vidět.
Velká část českých a moravských útulků stále supluje práci, za kterou mají být zodpovědná města. Společenský status lidí, kteří pečují o kočky a psy, a mnohdy tomu obětují svůj soukromý život nebo riskují ztrátu zaměstnání, je někde u popelářů. Dělají něco, co potřebujeme, ale dokud odpadky mizí a kočky nejsou na našem dvorečku, ignorujeme je. I když popeláře vlastně někdo platí. K tomu se neustále mění legislativa, aniž by to něco zlepšilo, spíš naopak. Některé organizace křičí o změnu, jako třeba Písecké kočky https://bit.ly/375Opap - vyjadřují jen ten pocit beznaděje a opomíjenosti, který je mezi útulky tak běžný.
Jestli vám to není lhostejné, apelujte na své poslance, na své místní úřady a starosty. Nenechte útulky samotné se v tom topit.
Za Kočičí přání Františka Kernová
